Blog: Nekonečné léto v Malajsii II.

Uběhly další dva týdny od chvíle, kdy jsem psala první blog (deníček pro dospělé, aby si nepřipadali trapně dětinští) z Malajsie a musím říct, že vůbec nechápu, jak rychle tady ubíhá čas. Brzy po uveřejnění prvního blogu jsem narazila na překvapující komplikaci při plnění mého předsevzetí, psát blog pravidelněji. Na nedostatek fotek! Já totiž fotím každou kravinu, ale ne vždycky vhodnou na blog, chybí mi fotky z focení i z běžného života, a tak druhý blog přichází až po dvou týdnech a ne dříve. Kam se ty dva týdny poděly, nemám tušení.

Výhody modelingu v Malajsii jsou hlavně v tom, že tady nikdo není ve stresu. Ať už kvůli tomu, aby všechno klaplo, jak si klient představuje nebo aby se všechno stihlo co nejrychleji. Takže když fotím katalog, tak to rozhodně není sto až dvě stě outfitů, jako by se fotilo v Číně. Další výhoda je, že ačkoli jsem tady už podruhé, tak mi ještě stále nikdo nepřeměřil míry. Prostě jsem doma podepsala smlouvu, do které jsem vypsala svoje míry a nikdo si je po mém příletu nezkontroloval. Minule jsem za to byla ráda, protože jsem míry neměla úplně stejné jako ve smlouvě, ale teď už mi to snad přijde i líto, že mě nikdo nepochválí. Tak se asi budu muset pochválit sama. "Ano, jsem prostě skvělá a moc mi to sluší!" Hm, no není to ono, ale lepší než nic.
Taky jsem od posledního blogu zahájila boj s našimi uklízečkami, co by se nám měly starat o pořádek na bytě. Což já chápu jako úklid koupelny, kuchyně, utření prachu, jednou za čas umytí oken, vydrhnutí podlahy, vynášení odpadků a tak dále. Prostě udržování bytu v perfektním stavu, aby se nám v něm dobře žilo. Omyl, asijský styl uklízení byste mohli zkoušet pochopit několik měsíců a stejně by vám to bylo k ničemu, protože prostě pochopit nejde. Dvakrát za týden přijdou dvě paní, za patnáct minut jsou hotové a nechávají za sebou podlahu snad ještě špinavější, než jak byla před jejich příchodem. Naposledy jsem za nimi dokonce šla a ukázala jim, kde by měly uklidit pořádně, jak jinak než bez úspěchu. Ale nehodlám to vzdát, jen musím vymyslet správnou taktiku boje.
Bohužel mám pocit, že komáři zase vyhlásili válku mně a mým spolubydlícím. I když jsem se na ně vyzbrojila biolitem a tím pádem se žádní nemohli usadit na bytě, tak jen co vyjdeme ven, už na nás pořádají nálety. Přemýšlím o taktice konzumace nezdravého jídla (mám chuť na pořádnou nálož hranolek z McDonald's), aby se z mojí krve otrávili nebo umřeli na obezitu. 

Můj plán na druhou půlku mého pobytu je prostý. Pracovat, jak jen to půjde, odskočit si na pět dní do Singapore na dovolenku a pak sbalit peníze a fotky a šupky dupky zpátky do civilizace. Ne že by to tady nebylo fajn, ale Evropa je prostě Evropa. Kéž by tam bylo tolik práce co tady, ale co se dá dělat. Za ty dva týdny jsem měla několik prací, jako třeba přehlídku pro Kate Spade v tureckých lázních, což byla snad ta nejvíc cool lokace na přehlídku, co jsem kdy zažila. Dokonce pozvali břišní tanečnice, které tam sebou třepotaly jako pudink na talíři! Ne, fakt byly skvělé, ale ten pudink zpátky nevezmu, lepší přirovnání stejně nemám. Na druhou stranu kdybych měla takto tančit já, tak to taky nebude hezký pohled. Nevím totiž, čím bych třepotala.

Brzy vám budu moct ukázat svoje fotky, které jsem fotila pro místní časopisy. Jeden z nich už mám dokonce koupený, ale čekám, až mi je editorka pošle ve vysoké kvalitě, tak se máte na co těšit!
PS: Další fotky najdete na mém instagramu @dominikabravencova, kde mě můžete sledovat i během doby, než napíšu další článek. Což jak se tak znám, může být taky dost dlouhá doba.

Komentáře

Oblíbené příspěvky