Blog: Nekonečné léto v Malajsii III.

Dva týdny uběhly jako nic a já už píšu další blog z prosluněné Malajsie. I když ne vždy prosluněné. Místní bouřky a silné deště už mi zničily jedny žabky a další letní sandálky už o moc déle nevydrží. Rozhodla jsem se jim uspořádat oslavný pohřeb za to, že nasadily svůj život a padly v boji s místními klimatickými podmínkami.

Chtěla bych objasnit důvody, proč jsem si zvolila Malajsii, jako svoji další modelingovou destinaci. Zaprvé jsem tady už byla a mám tady skvělou agenturu, takže pro mě bylo snadné se sem vrátit, co se týče organizačních záležitostí. Ale ten hlavní důvod (a to i mé první cesty sem) byl a je, že se tady dají nafotit skvělé fotky pro časopisy dokonce i s anglickými popisky (konečně žádná čínština). K mému štěstí jsem ale zatím během tohoto pobytu fotila jen pro dva časopisy a poslední dobou mám samé přehlídky. No co, i to je skvělá práce a navíc mám stále ještě poslední měsíc na to tady něco nafotit. Musím prostě zůstat pozitivní!
Tohle moje předsevzetí zůstat stále pozitivní je každý den podrobováno těžkým zkouškám ze strany mých ruských spolubydlících, které pozvolna svým nepořádkem demolují náš byt. Ještě že sdílím pokoj s milou Slovenkou ze stejné mateřské agentury, takže si máme navzájem komu postěžovat. Prakticky to už poslední dny vypadá tak, že si stěžujeme pořád. Tohle otrávené brblání je pro nás účinná terapie, jak se tady nezbláznit. Přeci jen jsou tři měsíce dlouhá doba a každý, kdo někdy bydlel se spolubydlícími, chápe o čem mluvím.
Průběh přehlídek je vždy stejný - úplně jiný než organizátoři původně naplánovali. Nástup je většinou brzy ráno a samotná přehlídka začíná ve večerních hodinách, zpravidla asi o hodinu později než jak má. Častěji než stres zažívám znuděnost po celém dni čekání. Nejprve čekáme na zkoušku choreografie, pak na make-up a vlasy, pak na to než přijdou hosté a pak už vlastně jen čekáme než celý ten cirkus skončí. Čeho se ale téměř nikdy nedočkáme, je přehlídka, na které by šlo všechno podle plánu. Třeba to, že všechny modelky budou mít správnou velikost bot i šatů. Začínám si myslet, že to spíš uvidím jednorožce, než že bych zažila takovou přehlídku (minimálně tady v Malajsii).
No a proč ještě modeling dělám, když mě na něm tolik věcí štve? Protože to prostě stojí za to. Můžu cestovat, focení i přehlídky mě opravdu baví, můžu se podílet na skvělých projektech a poznávat nové a zajímavé lidi. Ano, má to i spoustu mínusů a aspektů, které se mi nelíbí, ale ta kreativní stránka modelingu, kdy společně s týmem talentovaných a zapálených lidí můžu vytvořit něco jedinečného, je prostě úžasná a naplňující. Takže i když remcám, tak s modelingem skončit rozhodně nechci a vy se můžete těšit na další blogy! 

Komentáře

Oblíbené příspěvky